Jdi na obsah Jdi na menu
 


Silent Hunter2

12. 4. 2016

silent-hunter2.jpg

DOWNLOAD

http://uloz.to/xkVUqu7U/silent-hunter2-zip

V polovině roku 1942 byly k dispozici nové radary AI Mk VIII, jež byly vestavěny do části již existujících strojů verze NF Mk II, které byly posléze označovány jako NF Mk XII. Jelikož tento radar centimetrové vlnové délky měl parabolickou anténu, která vyplňovala příď letounu, bylo nutno se vzdát kulometné výzbroje, avšak zásadní pokrok v kvalitě detekce s novým přístrojem za to nesporně stál. Prakticky shodné byly stroje Mosquito NF Mk XIII, jediný rozdíl byl v tom, že nešlo o konverzi „dvojek“, ale o zcela nově postavené exempláře. Další část letadel NF Mk II prošla přestavbou na provedení NF Mk VII, které se vyznačovalo americkým přístrojem AI Mk X v charakteristicky protažené přídi. Výše zmíněné letouny lze pokládat za „první generaci“ nočních stíhaček Mosquito. Za stroje „druhé generace“ lze označit dva modely s výkonnějšími motory. Mosquito NF Mk XIX byl výškový noční stíhač s agregáty Rolls-Royce Merlin 25, které produkovaly výkon po 1219 kW, tj. o asi 130 kW víc než základní Merlin 21/23. Letoun mohl nést jak britské, tak americké radary. Pro likvidaci výškových průzkumných strojů Luftwaffe pak byl vytvořen „super-výškový“ speciál NF Mk XV s prodlouženým rozpětím, dvěma agregáty typu Merlin 76/77 (o síle po 1275 kW) a výzbrojí v podobě pouze čtyř kulometů. Mohl bojovat ve výšce přesahující 13 000 m, ale do reálného nasazení se nikdy nedostal. Nejlepší noční stíhačkou Spojenců za celou válku tak byl stroj Mosquito NF Mk 30, vyráběný od léta 1944. S novými obměnami motorů Merlin nabízel operační výšku okolo 11 500 m a dosahoval v ní rychlosti přes 650 km/h. Kromě radaru nesl i systémy pro elektronický boj, a navíc nebyl koncipován jako klasický „obranný“ noční stíhač. Jeho úkolem bylo aktivně vyhledávat letadla přímo nad Německem či okupovanými územími, případně eskortovat útočící britské bombardéry. Na obloze nad Třetí říší nebylo mnoho strojů, které by pro „třicítku“ představovaly adekvátní soupeře.

V polovině roku 1942 byly k dispozici nové radary AI Mk VIII, jež byly vestavěny do části již existujících strojů Moskyto verze NF Mk II, které byly posléze označovány jako NF Mk XII. Jelikož tento radar centimetrové vlnové délky měl parabolickou anténu, která vyplňovala příď letounu, bylo nutno se vzdát kulometné výzbroje, avšak zásadní pokrok v kvalitě detekce s novým přístrojem za to nesporně stál. Prakticky shodné byly stroje Mosquito NF Mk XIII, jediný rozdíl byl v tom, že nešlo o konverzi „dvojek“, ale o zcela nově postavené exempláře. Další část letadel NF Mk II prošla přestavbou na provedení NF Mk VII, které se vyznačovalo americkým radarem AI Mk X v charakteristicky protažené přídi. Výše zmíněné letouny lze pokládat za „první generaci“ nočních stíhaček Mosquito. 

Britové se problém s útoky nepřátelských nočních stíhačů snažili vyřešit i zaváděním stíhací ochrany svých bombardovacích svazů. Těchto doprovodů se účastnily Beau a Moskyta. Tyto stroje byly kromě standadního palubního radaru nově vybaveny i zařízením Serrate. Nový detektor dokázal vystopovat přítomnost německých radarů FuG. 

Ve hře Serrate zachytí nepřátelský radar na vzdálenost cca 70-80km a pracuje v okruhu 360°. Předává  pouze informaci o směru kde se cíl nachází. Funguje tedy jako šikovný doplněk palubního radiolokátoru.

Například Beaufightery 141. Sq. pod velenímW/ Cdr. Boba Brahama, prováděly tyto akce zvané Serrate Sortie. Při nich se vmísily do proudu bombardérů a odrážely útoky německých nočních stíhaček. W/Cdr. Braham sám okusil chuť vítězství u nové jednotky 23. ledna 1943, kdy s operátorem F/O Gregorym na Beau (V 8258) sestřelili třísekundovou dávkou noční Dornier.

V misi si vyzkoušíš noční cover (s airstartem nad Kanálem), americký lokátor AI Mk X a detektor Serrate, osobně jsem spíše stíhačky zaháněl, ale jednu jsem i sestřelil. V brífinku je přesný popis letu bombardovacího svazu, velitel svazu se s tebou minimálně jednou spojí a předá info o své poloze. Tato masakrozní mise se může protáhnout až na 3 hodiny.

Vybrat si můžeš mezi Beaufighterem a Moskytem, Beau má na rozdíl od Moskyta radiokompas, ale Moskyto je řekl bych rychlejší a každý kilowat je potřeba. Moskytu jsem dal na letiště YG maják, ten ale zřejmě nefunguje, nebo nevím jak to zaktivovat.

http://www.valka.cz/10784-Taktika-boje-Luftwaffe-proti-nocnim-bombardovacim-naletum

http://www.valka.cz/14245-Beaufighter-02-Pokrok-v-technice

http://technet.idnes.cz/ceskoslovensti-letci-a-68-nocni-stihaci-perut-raf-fu6-/vojenstvi.aspx?c=A160311_003913_vojenstvi_erp

http://www.letouny.estranky.cz/clanky/letadla-velke-britanie/havilland.html

http://www.aeroweb.cz/clanky/2474-

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář